Září 2017

28.9.

28. září 2017 v 21:19 | Sabča |  Různé články, zajímavosti
Výsledek obrázku pro svatý václav

Dějepis byl jeden z mála školních předmětů, který mi nikdy moc nevadil. Netvrdím, že by mi nějak výjímečně šel, ale většinou jsem to na tu dvojku nějak dopracovala. Nejvíce mi utkvěl v paměti sv. Václav, patron českých zemí, který byl právě v tento den zabit vlastním bratrem. Velmi dobře si vzpomínám jak nám o tom učitel vyprávěl....nikomu nebylo při jeho výkladu zrovna nejlépe. Nešlo nám totiž do hlavy jak mohl někdo zavrždit bratra - ještě tak drsným způsobem. No jo, v historii (jako takové) se děly odporné věci, což vlastně můžeme znát jak z učebnic, tak také z textů kapely Sabaton, která se o těchto a podobných tématech hodně často zmíňuje.

Nyní se Václava připomeňme alespoň v krátkosti:

Podle pověsti byl vychováván svou babičkou Ludmilou a vzdělával se na Budči Jako kníže. Po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil chrám sv. Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava, který díky tomu převzal vládu.

Téma týdne : Motivace

20. září 2017 v 17:59 | Sabča |  Různé články, zajímavosti

Související obrázek

Pro každého z nás představuje motivaci něco jiného. Pro mě jsou to rodiče. Nikdy jsem nepatřila mezi ty, kteří by se za mámu a tátu museli stydět nebo je za zády pomlouvat. Naši při mně vždycky stáli a podporovali mě. Když jsem jim například řekla, že bych chtěla studovat nějaký zdravotnický obor, byli nadšení. Ani jeden sice ve zdravotnictví nedělá, přesto se na ně můžu spolehnout, když potřebuju pomoct s nějakým těžkým úkolem nebo připravit na zkoušení. Občas se stane, že ve škole něco pokazím a pak mě to štve. Snažím se mít dobré známky nejen kvůli sobě, ale i kvůli rodičům. Přála bych si totiž, aby na mě jednou mohli být opravdu pyšní.
Další motivace je pro mě Fanánek. I ten má v mém životě nezastupitelnou roli. Poprvé jsem ho viděla, když mi bylo asi 14 let. V tomhle období se člověk chce líbit a mít pocit, že je lepší než ostatní. Já mám bohužel určitou překážku, která mi nedovoluje si tohle uskutečnit, takže jsem občas zažívala pocit marnosti. Vše se zmněnilo, když jsem Fanánka poznala. Líbí se mi, že je pořád veselý a s ničím si zbytečně neláme hlavu - zvlášť ne s věcmi, se kterými nic nezmůže. Chtěla jsem být přesně jako on! Přestala jsem se zabývat hloupostmi a začala si života víc užívat. Navštěvovala jsem koncerty jeho kapely Tři Sestry, kupovala si CD, DVD, knížky.... I díky Fanánkovi jsem si uvědomila, že pokud se budu aspoň trochu snažit, dokážu všechno co budu jen chtít. Tak jako on!