RockOpera : Anna Karenina - Dům kultury Kroměříž

27. září 2016 v 20:34 | Sabča |  Co je nového...?

Když jsem ještě chodila na základní školu, velmi jsem se tam skamarádila s klukem, který má postiženého bratra Lukáše. Také ho trošičku znám, občas mi napíše na Facebook. Jednoho dne mě poprosil, zda bych s ním mohla jít na RockOperu: Anna Karenina do kroměřížského Domu kultury a pomoct mu s činnostmi, které vzhledem ke svému handikepu a invalidnímu vozíku nezvládne. Nebyl to pro mě žádný problém! Byla jsem docela ráda, že si Lukáš vybral právě mě. RockOpera mě zajímá, nejspíš bych na ní šla tak jako tak. S Lukášem jsme se na všem domluvili a dali si sraz přímo na kulturáku. Měli jsme výhodu, že jsme mohli jít napřed. Podívali jsme se na kousek zvukové zkoušky a pak přišla pořadatelka, aby se ujistila, že je Lukáš v pořádku. Netrvalo dlouho a do sálu začali postupně přicházet další lidé. Většina z nich byla oblečená v klasickém rockerském oděvu, což je džínová bunda, kožené kalhoty nebo pásky. Na mnohých jsem si všimla i tetování. Po celou dobu čekání měl Lukáš dost netrpělivý výraz ve tváři a já na tom byla podobně. Věděla jsem totiž, že tady je Honza Toužimský, jeden z hlavních hrdinů celé opery. Sdělil mi to sám. Jak? To vám neprozradím. Představení uvedl režisér Roman Štolpa a mohlo se směle začít! Na podium spolu s kapelou přišla Pavla Forest, coby Anna Karenina. Nikdy před tím jsem o ní neslyšela, ale svým sytým, pronikavým hlasem mě zaručeně dostala. Malinko mi připomněla Leonu Šenkovou. Další kdo měl dost výraznou roli byl Jiří Zonyga, vítěz soutěže X Factor. Tenkrát jsem ho příliš nemusela, jelikož mé holčičí srdce patřilo Davidovi Gránskému (toho mám ráda dodnes). Nyní jsem poznala, že prvenství v X Factoru Jirka obhájil právem. Je jasné, že v Kroměříži to vypadalo jinak než třeba v Praze. Je tam malé podium, což znamená málo prostoru. Přesto si herci dokázali skvěle poradit a my viděli i akrobatické prvky. Nejvíce jsem ocenila to, že někteří chodili na jeviště dveřmi, jimiž normálně chodívají diváci. Bez problému tak kolem mě kráčel např. Viktor Dyk. Byla jsem zrovna zahleděná na tanečníky, když se najednou kousek ode mě objevil Honza Toužimský. Věnovala jsem mu hluboký pohled do očí a řekla jsem ,,Já jsem Sabča" Moje jméno Honza znal předem. Udělal dva kroky ke mně a natáhl pravou ruku. Já jsem vystřelila ze židličky jak raketa a okamžitě mu jí se slovy "Ráda Vás vidím" stiskla. Způsobilo to mírné slzy dojetí i chvilkovou zmatenost. Lukáš si naštěstí ničeho nevšiml. Vím, že se tomu těžko věří, ale opravdu se to stalo. Následovala 20 minutová pauza. Zeptala jsem se Lukáše, jak se mu to líbí a jestli nechce aspoň pití. Tvrdil, že nepotřebuje vůbec nic. Připlížila se k němu údajně jeho vychovatelka, která hned musela zjistit, koho to má jako doprovod. Než stačil nějak zareagovat, vyhrkla jsem ze sebe "Jeho bratr je můj bývalý spolužák". Po té začala druhá polovina představení. Užili jsme si pořádnou rockovou nálož i výborné výkony - jak herecké, tak pěvecké. Bylo tam také plátno s obrázky, které sloužily jako doplněk romantického příběhu o krásné dívce jménem Anna Karenina. Tato opera prý vznikla na motivy knižního románu Lva Nikolajeviče Tolstoje. Mamka říkala, že ho měla ve škole jako povinnou četbu. Mě také čtění baví, nicméně v tomto případě je pro mě určitě lepší vidět operu. Není to samozřejmě jen kvůli Honzovi Toužimskému, na kterého je velice hezký pohled, ale všechny ty efekty a hlavně úžasnou hudbu v knize nenajdete. Rock mi vyhovuje prakticky od mých útlých let a většina lidí nad tím dodneška vrtí hlavou - zkrátka.....neřekli by to do mně! Já jsem na to naopak pyšná! Popík a nasládlé klavírní balady mi v životě nic neříkaly. Představení trvalo zhruba dvě hodiny. Po jeho skončení jsme na sebe museli s Lukášem řvát, protože jsme měli oba hrozně zalehlé uši. Pomohla jsem mu obléct bundu a doprovodila ho ke dvěřím. Cestou jsme narazili na Zonygu, s nímž jsme si vzájemně popřáli "Dobrý večer." Venku už byla tma, takže jsem Lukášovi přikázala, ať mě prozvoní hned, jak přijede domů! Mě čekala před kulturákem mamka. Byla tak hodná, že si pro mě přijela autem. Asi o půl jedenácté mě Lukáš prozvonil. Dojel domů v pořádku a já mohla jít v klidu spát.
Podle mně to byl celkem fajn zážitek. Nic podobného se v Kroměříži zatím nehrálo (aspoň o tom nevím). Musím znova smeknout před skromností Honzy. Nenapadlo by mě, že mi podá ruku zrovna uprostřed probíhajícího představení. Byla jsem mu za to strašně vděčná. Pro něj je to zcela běžná věc, že se s někým pozdraví podáním ruky, ale pro mě je to další ze splněných přání.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baryn | Web | 29. září 2016 v 0:04 | Reagovat

Kniha je dobrá, ruská klasika se neomrzí, doporučuji :)

Byla jsem před pár lety s mamkou na rockovým muzikálu Landy "Klíč králů" a fakt se mi to líbilo ... tedy melodie mohly být o poznání nápaditější, Landa má rozhodně na víc. :D Nicméně bych ráda zase vyrazila někdy na nějakou rockovou akci tohohle rázu. Nežiju rockem od útlého dětství jako ty, ale nyní si v tvrdší hudbě vcelku i libuji. :)

A souhlasím, že Zonyga je úžasnej a vítězství si zasloužil. Myslím, že jsem pro něj tehdy i hlasovala. Byl to můj první favorit v pěvecké soutěži, který to doopravdy dotáhl nejen do finále, ale i na výhru. :D Jeho hlas je prostě dělo. A Šenkovou jsem měla ráda taky ... tak věřím, že hlavní zpěvačka byla úžasná. :)
Blahopřeji ke splněnému přání :) věřím, že to všechno bylo hrozně fajn.

2 Sabča | 29. září 2016 v 5:47 | Reagovat

Ano, bylo to skvělé, oba jsme si to jak se patří užili.
Klíč králů se mi také docela zamlouval, ale hráli ho jen v Praze pokud se nepletu a tam to mám hrozně daleko....

3 Baryn | Web | 1. října 2016 v 20:39 | Reagovat

[2]: Jo jo, já nemám problém jezdit za dobrou akcí kamkoliv ... i do Vizovic jsem jela kvůli Masters of Rock, a to mám zatraceně z ruky, když jsem z jižních Čech :D

4 Sabča | 1. října 2016 v 21:50 | Reagovat

Hm, to je z ruky docela dost. Já jezdím na akce pouze do okolí. Proto závidím pražákům, ostravákům atd. že mají tolik možností
Jezdila bych i dál, ale to by se dost prodražilo....

5 Baryn | Web | 5. října 2016 v 16:11 | Reagovat

[4]: To ano, drahý je to dost. Letos jsem taky vynechala všechny fesťáky. Ale jelikož jsem se nedávno přestěhovala do Prahy, tak si to vynahradím nějakým tím koncertem. Teď zrovna 12.10. jdem na Moonspell, nevím, jestli znáš, perfektní skupina ...

6 Sabča (majitelka blogu) | Web | 5. října 2016 v 18:03 | Reagovat

Bohužel neznám.  Nic mi to neříká

7 Daisy | Web | 6. října 2016 v 11:01 | Reagovat

Je vidno, že sis to dosyta užila. Já o RockOpeře slyším prvně. Každopádně mě to nezaujalo. Tenhle styl mic nemusím. Pokud se však naskytne příležitost, bránit se tomu nebudu :D. Jsi moc hodná, žes pomohla kamarádovi :).

8 Sabča | 6. října 2016 v 16:35 | Reagovat

Jasný, každý má jiný vkus...Lukáš není tak uplně můj kamarád, víc jsem si rozuměla s jeho bráchou. Ale samozřejmě jsem mu pomohla ráda.

9 padesatka | E-mail | Web | 1. prosince 2016 v 20:48 | Reagovat

V Kroměříži to žije..:)

10 Sabča (majitelka blogu) | Web | 1. prosince 2016 v 22:18 | Reagovat

No jen to nezakřikni!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama