Srpen 2016

Tři Sestry - Radegast Tour 2016 Buchlovice

28. srpna 2016 v 13:11 | Sabča |  Koncerty

V pátek celá naše rodina navštívila jedno moc krásné městečko Buchlovice. Ne však proto, že bychom tam jeli na nějaký turistický výlet, ale proto, že tam vystupovala skvělá kapela Tři Sestry. Koncert se konal v areálu tamního zámku, kde je celkem hezké prostředí. Počasí se vydařilo na sto procent, takže jsme si mohli sednout na trávník. Tři Sestry měly ještě předkapely Zatrest a E!E. Ty mě moc nezajímaly tak jsem se zatím bavila s mamkou a přemýšlela, jak bych se probojovala dopředu až budou hrát Sestry. Naštěstí se mi to podařilo. Jakmile se začalo stmívat, rozběhla jsem se směrem k podiu a stoupla si přímo před zábradlí. Své vystoupení zrovna zahájil Doctor PP, což je vlastně zpívající právník Petr Pečený. Jeho tvorbu znám jenom okrajově, ale i tak mě pobavil, zvlášť jeho taneční kreace byly perfektní. Působil na mě milým dojmem a dokonce mi podal i ruku. Potom ho vystřídaly Tři Sestry. Všichni členové měli výbornou náladu a zahráli nám první písničku Pumpa. Hned na to následovala Kocovina. Z podia najednou začaly šlehat plameny, které nás, v prvních řádách příjemně hřály. Fanoušci byli v Buchlovicích bohužel neukáznění. Prostě se museli tlačit na zábradlí a bylo jim úplně jedno, že před nimi ještě někdo stojí. Sama jsem schytala pár ran, ale nebyla to žádná katastrofa. Mám jen dvě menší modřiny. Tři Sestry před časem vydaly zatím poslední desku "Fernet Underground", na které je nádherná písnička Plechový Ježíš. Líbila se mi už od začátku, nicméně naživo... to je teprve bomba!!! Nedá se to ani popsat. Každý "sesterský" koncert je pro mě ,,životně důležitou událostí". Vždycky totiž vím, že budu mít na blízku člověka, jenž mě hrozně potizivně ovlivnil - Fanánka! Ten chlap je neuvěřitelný. Nějakým dvěma holkám se podařilo během písničky Aida vyskočit na podium, na což hbitě reagovala ochranka. Fanánek je ale postrčil k sobě a zbytek písničky s nimi dozpíval....ještě jim poděkoval. Součástí vystoupení byl také výčep, který s sebou Tři Sestry pravidelně vozí. Občas jsem měla pocit, že některé fandy zajímá víc pivo než samotná kapela. To samozřejmě nebyl můj případ. Celou dobu jsem bedlivě sledovala dění na podiu. I tentokrát se vzpomínalo na Františka Sahulu - písní Život je takovej. Při jejich posledních tonech jsme všichni spojili prsty do tvaru kosočtverce a podivali se na nebe. Snad to Franta věděl a bavil se společně s námi. Pak Sestry přešly k něčemu veselejšímu. Zahrály nám léty prověřenou klasiku Průša je úchyl. Doplňovala jí scénka v níž za úchyla převlečený Jaroušek naháněl Růžu, tedy pevnější paní s obrovskýma vycpanýma prsama a parukou na hlavě. Smála jsem se, až mi skoro tekly slzy. Nevynechali ani Dederon. Je v něm malé solo pro Supici, což ocenila hlavně mužská část publika. I já jsem však dávno věděla, že je fakt dobrá. Je to "obyčejná" máma od dětí, hrající v punkové skupině. Přímo přede mnou stál Ron Seitl, řečený kapitán Korkorán, kterému jsem se pokoušela podat ruku: ať jsem se snažila jak jsem chtěla, nešlo to! Pán, co mi kryl záda před nárazy značně ožralých borečků mi radil, ať se na to vys*ru, že jsem ještě mladá a někdy si ty ruce určitě podáme :-) Taky už měl popitý, ale kdyby tam nebyl, tak mám minimálně vyraženej dech a rozbitý brýle. (Díky, Rosťo) Chybět nemohl ani hit Mexiko, který mám jako mobilní vyzvánění. Ale nehrály se jen starší písničky. Poslechli jsme si také Svatou Petru nebo Kalhotky ze Lhotky. Všichni začali nadšeně jásat, když se světla reflektorů zbarvily do zelena. Znamenalo to, že právě zazní píseň Zelená a z výčepu se bude podávat ten samý nápoj. Obsluha byla velmi zaneprázdněná. Měla před sebou rukou jako lesů, ale panáky jen dva. Mnozí museli prokázat trpělivost a čekat. Fanánek je známý i tím, že dokáže psát texty na původní hudbu . Jeden z nich má název Jen jednou. Nevěděla jsem, co to bude, až po chvilce mi došlo, že je to předdělávka na skladbu Satisfaction od Rolling Stones. Fanánkovi se moc povedla, ostatně jako všechno co udělá! Čas utíkal neskutečně rychle, vůbec jsem nechtěla věřit tomu, že by hrály dvě hodiny. A ono jo! Na závěr nám Sestry zahrály Modlitbu pro partu, při níž začaly z podia létat nafukovací balonky. To mi přišlo jako bezva nápad i přesto že už mi hezkých pár let nic neříkají. Daleko víc mě potěšilo když Fanánek přestal zpívat, vyslékl triko a hodil ho do publika. Nechytla jsem ho, ale nevadí. Radši bych byla, kdybych se Fanánka mohla aspoň malíčkem dotknout. To stejné udělali i Zdenda s Ronem a pak celá kapela postupně odešla. My jsme byli chytří. Zůstali jsme stát u podia, protože jsme doufali v přídavek. Byl! Dokonce dva. Jmenovaly se Už koluje fáma a Rytmika. Po té už nastal opravdu konec a davy před podiem se začaly pomaličku rozplývat. Poděkovala jsem svému "osobnímu bodyguardovi" Rosťovi a vydala se zpět za rodiči. Myslím, že je zcela zbytečné sem psát jak se mi celý koncert líbil. To se dá poznat. Pokud člověk jednou za pár let vidí svojí ikonu, raduje se z toho hodně dlouho, možná celej život.

Ben Cristovao - autogram

19. srpna 2016 v 18:13 | Sabča |  Podpisy slavných

Zpěvák (Pure girl, Put it on me, Kolotoč)

Tenhle autogram věnuju mladší sestře

Ben Cristovao - Překonání gravitace Kroměříž (13.8. 2016)

15. srpna 2016 v 10:32 | Sabča |  Koncerty

Moje sestra si právě teď užívá dny na dětském táboře, kam s ní měla odjet i naše třínáctiletá neteř Eliška. Bohužel zdravotní stav jí to nedovolil a tak byla nucená zůstat doma. Mrzelo jí to, proto jsem se rozhodla věnovat jí zážitek v podobě koncertu Bena Cristovaa. Jakmile jsem jí to oznámila, skočila mi do náruče a málem mi samou radostí vyrazila zuby. Ben sice nepatří k mým oblíbeným zpěvákům, ale nijak mi nevadí. Hrozně ráda se dívám na jeho vymakané tělo :-) Koupila jsem tedy dvě vstupenky a mohly jsme vyrazit. Celá tato akce nesla název "Překonání gravitace", protože její součástí byl i freestyle na kolech. Jezdci z celého světa se nám postarali o show na jakou jen tak nezapomeneme. K mému překvapení jsem tam potkala pár kamarádů, které jsem dlouho neviděla, tak mi udělalo ohromnou radost, že si s nimi můžu aspoň krátce pokecat. Elišce se to moc nelíbilo, jelikož se těšila na Bena a už by nejradši stála před podiem. Pomalu se blížila 20. hodina, kdy mělo vystoupení začít, takže jsme si to vážně namířily přímo k podiu. Bylo tam cca 10 000 lidí a já neměla jedinou šanci protlačit Elišku ani o kousek dopředu. Musela se tedy spokojit s místem, co měla. Ben samozřejmě nezačal zpívat přesně načas. Moderátor to schválně natahoval a evidentně ho to bavilo. V publiku stálo několik malých holčiček, čekajících právě na Bena, jenže si ještě před tím musely vyslechnout kecy o chlastu a sexu, které rozjařený moderátor vedl. Dobře, chápu, že se chtěl taky předvést, ale když jsou v publiku i děti, mohl zvolit trochu jiné téma. Pak už konečně přišel Ben a zazpíval nám první písničku Úžasná. Měl na sobě velké sluneční brýle, černé triko a kraťasy. Všichni začali hlasitě křičet a mávat foťákama nad hlavou. Benovi dělali na jevišti společnost dva zahraniční tanečníci. Moc se v tom jejich stylu neorientuju, ale tančili dobře. Další písnička se jmenovala Put it on me. Je taková chytlavá a celkem pěkná. Po ní následoval Sweet Chilli live song. Ten doslova nenávidím. Úplně poprvé jsem ho slyšela ve škole, ze spolužákova mobilu a říkala jsem si co to je za hovadinu... fanoušci však byli spokojení, všichni zpívali jako jeden muž. Příliš se mi nezamlouvá ani písnička Kolotoč, kterou nám Ben zazpíval také. Stála jsem vedle nadšené Elišky a dávala pozor na její bezpečí. Když se na mě podívala těma zářivýma dětskýma očima, v duchu jsem se plácala po ramenech. Hřálo mě vědomí, že jsem jí udělala radost. Vracela mi to ve velkém: na slovo mě poslouchala, pořád opakovala jak jsem nejlepší a jak mě má ráda (třeba jí to vydrží). Během písničky Asi jo Ben odhodil triko a ukázal nám svou nádhernou, vyrýsovanou postavu!! Z jeho sexy břicha jsem nemohla ani na chvilku spustit zrak. Benova hudba se mi opravdu nelíbí....ale to TĚLÍČKO....Cením si na něm i jeho chování. Není to žádný namyšlený frajírek, nýbrž sympatický kluk, který je na všechny moc hodný. Proto nechápu proč někteří nejsou hodní na něj. Zazpíval nám písničku Město, co napsal po svých zkušenostech s rasismem. Potkal ho prý nějaký týpek a ten mu pověděl, že je to negr a ať táhne tam, odkud přišel. Ben se ale nezalekl, pouze se mu vysmál do xichtu. Ostatně, co jinýho měl s takovým idiotem dělat, že? Další skladba měla název Instagram. Trošku jí znám, nicméně je taky úplně mimo můj vkus. Všichni v publiku toužili po písničce BOMBY. Dočkali se jí téměř na konec vystoupení. Eliška začala skákat jak laňka a já se divila, kde se to v tak malé holce vůbec bere. Poté, co Ben i tanečníci zmizeli v zákulisí, měl přijít rapper Rytmus. Obrátila jsem se k Elišce a řekla jí ,,Jdem dom!" Kývala hlavou na nesouhlas, ale nepřesvědčila mě. Přece se nebudu dívat na toho egoistu, jak mele kraviny do mikrofonu. Eliška je díkybohu rozumná. Moc dobře ví, co si o Rytmusovi myslím. Tak mi dala ruku a odešly jsme. Z dálky jsme ještě zaslechly moderátora, jak se snažil pomoct nějaké holčičce, která se ztratila. Nevím jak to dopadlo, protože už jsme byly z areálu pryč, ale snad si jí maminka vyzvedla. Teď vůbec netuším, jak bych celou akci zhodnotila. Ben je super kluk, takže sem nechci psát nic co by ho mohlo urazit. Kdyby dělal jiný žánr, možná by se mi jeho tvorba i líbila. Ale Hip hop? To nikdy! Sorry, Bene.

Letní olympijské hry 2016

5. srpna 2016 v 23:56 | Sabča |  Různé články, zajímavosti

Za několik málo okamžiků proběhne slavnostní zahájení Letních olympijských her, konajících se tentokrát v Riu. Je to určitě významná událost nejen pro sportovní nadšence. Já musím říct, že se za jednoho z nich určitě považuju - baví mě fotbal, miluju plavání, badminton a jiné sporty, které budu mít možnost na letošní olympiádě sledovat....A nenechám si to ujít. Před LOH vládla mezi účastníky panika a obavy, samozřejmě z pochopitelných důvodů. Nyní ale zjišťuji, že by jich v Riu mělo být cca 11 239, což je celkem hezké číslo! Z českého týmu se můžeme těšit na: Petru Kvitovou, Báru Seemanovou, Petra Koukala nebo Davida Svobodu. Jako vždy do nich všech dávám obrovské naděje a z celého srdce jim přeju, aby se jim dařilo. Už jen to, že se dostali na olympiádu a reprezentují nás je zatraceně krásný úspěch Ještě krásnější budou ty medaile, které se jim budou houpat na krku.
Každá olympiáda je stejná.....přesto vždy něčím jiná - při její sledování jsme svědky jiných událostí, nových zklamání i úspěchů. Tak ať je tedy těch úspěchů co nejvíc a ať se nám naši sportovci vrátí jako hrdinové!

Petře a spol., DO TOHO! VŠICHNI DRŽÍME PALCE!!!