Červen 2015

Zemřel legendární fotbalista Josef Masopust

29. června 2015 v 12:34 | Sabča |  Fotbal

Český fotbal prožívá smutný den. Legendární fotbalista Josef Masopust, vicemistr světa z Chile ve dvaašedesátém a první český držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy, zemřel v Praze ve věku 84 let. Po těžké nemoci a pobytu v nemocnici si přál zemřít doma ve svém dejvickém bytě kousek od pražské Julisky, kde v dresu Dukly sbíral tituly, pocty a triumfy. Fotbalový Pánbůh ho vyslyšel, Josef Masopust zemřel dnes dopoledne v kruhu své rodiny.

Arakaini s Luckou

25. června 2015 v 20:51 | Sabča |  Arakain

Andílek na nervy: kino Nadsklepí - Kroměříž

21. června 2015 v 21:58 | Sabča |  Co je nového...?

Jelikož už mám prázdniny, vypravily jsme se s mamkou do kina na novou letní komedii Andílek na nervy. Byla jsem na to hrozně moc zvědavá a teď musím říct, že s konečným výsledkem jsem velice spokojená.
Film vypráví o jedné 15 leté holce, rovněž blogerce, která se po smrti své mámy musí přestěhovat k tátovi na vesnici a později si tam najde i lásku.
Hodně mě překvapil Adam Mišík, představitel Tomáše (jedné z hlavních rolí v tomto filmu). Já ho znám především jako zpěváka, nicméně ani jednu jeho písničku jsem nevydržela poslouchat dokonce! Za to herec je to dobrý! Všechno jsem mu věřila! Anna Kadeřábková, která ztvárnila hlavní hrdinku se taky vyznamenala. Na to že začíná byl její výkon více než skvělý. Ve filmu se také několikrát objevil Petr Jablonský, jenž byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem ho chtěla vidět. Mně příjde Petr super a je uplně jedno jestli hraje, imituje nebo nedělá vůbec nic. Mám ho prostě ráda!!
Mamka byla taky nadšená. Skoro celý film se smála a výborně si při něm odpočinula. Takže pokud se do kina teprve chystáte nebojte se vzít i své rodiče! Tahle smyslná, vydařená komedie, plná nadaných herců nemůže přece nikoho urazit!

Kapela Def Leppard

11. června 2015 v 17:00 | Sabča |  O mě a o blogu

Minulý rok, asi koncem října jsem si krátila dlouhou chvíli sledováním nové rockové televize REBEL a právě díky ní jsem poznala jednu vynikající hard - rockovou skupinu, Def Leppard. Po shlédnutí jejich klipu "Animal" jsem si začala shánět další a další písničky a brzy bylo jasné, že právě oni se přídají k té obrovské spoustě mých oblíbených hudebních interpretů.
V každé skladbě, co jsem od nich slyšela mě naprosto ohromil hlas zpěváka Joea Elliota. Říkala jsem si jak je vůbec možné, že někdo dovede tak nádherně zpívat. Zkrátka jsem nevěřila vlastním uším! Členové Def Leppard spolu hrají už od roku 1977 a pořád jsou skvěle sehraní. Dokonce překonali spoustu nelehkých překážek. Například, když bubeník Ricky Allen přišel při autonehodě o ruku. Díky pevné vůli a svým přátelům z kapely hraje dál a dnes je z něj 7. nejlepší bubeník světa!!
Celkem mě mrzí, že se Def Leppard příliš nedostali do podvědomí mladých posluchačů (narozdíl od Qeen, Nirvany nebo Beatles) a právě proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Nechci vám je nijak vnucovat, jen bych byla ráda, kdyby jste se o nich aspoň dozvěděli a v případě zájmu si je i poslechli, protože to vážně stojí za to. Možná si pak jejich hudbu zamilujete stejně jako já.

Tři Mušketýři - divadlo Brodway Praha

3. června 2015 v 17:07 | Sabča |  Co je nového...?

V sobotu 30.5. 2015 jsem si se svojí mamkou, sestřičkou a tetou jela užít další nezapomenutelný zážitek o kterém se může kdekomu jen zdát: Byly jsme na zájezdě v Praze na muzikále Tři mušketýři z dílny autorů Michala Davida a Loua Fanánka Hágena, což jak jistě víte je můj osobní vzor. Dlouho jsem se těšila, protože jsem nikdy předtím v Praze na žádném představení nebyla. Ráno pro nás přijel autobus hned o půl 9 a celá cesta trvala přibližně do 12:30. Vystoupily jsme na hlavním nádraží a to už nám šla naproti sestřenka s oběma dcerami, jelikož teď v hlavním městě bydlí. Po bouřlivém přivítání následoval přesun do jedné z pražských restaurací, kde jsme si daly skvělý oběd a ještě lepší kávu. Pak nás sestřenka vzala na prohlídku Staroměstského náměstí nebo Karlova mostu a asi kolem páté hodiny jsme se směřovaly k divadlu Brodway. Stály jsme všechny v hlavním vchodu, když najednou z ničeho nic kolem mně prošel zpěvák Marián Vojtko. Očividně spěchal, byl celý udýchaný a tak tak stíhal. Samozřejmě jsem ho slušně pozdravila, on s úsměvem odpověděl a rychlostí blesku utíkal do šaten. Mezitím jsme se se sestřenkou i dětmi rozloučily a šly do divadla, které bylo během chviličky téměř plné. Muzikál začal přesně v 6. Náš zájezd byl až v posledních řadách, ale i tak jsme si to užili. Herecké i pěvecké výkony byly obzvlášť svělé. Marián, který hrál jednoho z mušketýrů mně svým temným, pronikavým hlasem přiváděl do rozpaků celou dobu. V tu ránu mě přestalo mrzet, že tam není Pepa Vojtek ani Petr Kolář.Ty znám a obdivuju už hrozně dlouho, ale vidět Mariána byla taková příjemná změna. Celkem mně zarazilo, že dalšího mušketýra hrál Standa Hložek. Ne že bych ho nějak nenáviděla, nicméně se vší upřímností: mušketýra si představuju úplně jinak. Byla jsem lehce zklamaná, ale vzhledem k tomu, že s námi jeli i lidé z Hulína, odkud Standa pochází, nechala jsem si to raději pro sebe....ale pak už jsem si na něho zvykla. Herci měli i nádherné kostýmy. Asi nejvíce se mi líbily šaty tanečnic. Kdybych takové na sobě musela mít já, asi bych se v nich zabila, ale ony to v nich uměly perfektně. Co se týče písniček- byly naprosto dechberoucí! Jejich nádherně napsané texty znám nazpaměť, takže jsem si je tajně a neslyšně prozpěvovala. V autobuse jsme se všichni shodli na tom, že to bylo opravdu bezvadné! Každý hned chtěl vědět na jaký muzikál se vypravíme příště. Mě by zajímala třeba Mata Hari nebo Mýdlový princ, ale to se jen tak nedočkám. Domů jsme dorazili před jednou hodinou ranní, ale po návštěvě divadla a tíhou dojmů jsme únavu skoro nepociťovali.