Říjen 2014

Elán - Kajot Aréna Brno (17.10. 2014)

18. října 2014 v 18:58 | Sabča |  Koncerty

Není tomu tak dlouho, co slavní slovenští rockeři Elán "vyhrožovali" fanouškům svým rozpadem! Naštěstí byl vše jen planý poplach a Eláni fungují v plné sílé dál. Včerejší koncert v Brně toho byl jasným důkazem!
Na Elánech jsem byla po 2., opět se svým kamarádem a jeho rodiči. Po špatné zkušenosti z minula jsem si odmítla sednout na tribunu a poprosila jsem strýce, jestli by mně nezavedl blíže k podiu. Udělal to pro mně rád, navíc řekl, že když už mám 18, můžu být kde chci - ale musíme se pak najít! Nestála jsem uplně ve předu, ale viděla jsem celkem dobře. Na podiu hrála předkapela Elánu: brněnští Tibet. Ovšem víc něž je jsem sledovala hodiny a počítala, za jak dlouho se objeví Eláni. V Kajot Aréně bylo jako vždy hrozné vedro a atmosféra s příchodem 20. hodiny začala stoupat čím dál víc. Jakmile bylo přesně 20:00 Eláni v čele s Jožem Rážem přišli na scénu a zahráli písničku Dve a Dve. Následovalo přivítání a pak Stužková. Všichni přede mnou začali skákat, tak jsem dostala strach o svůj foťák v tašce, který jsem si stejně brala zbytečně. Využila jsem pomalejší skladby Král'ovna bielých tenisek a pokusila se vyfotit Joža. Nešlo to! Fotka byla rozmazaná a místo Joža tam byl nějaký chlap, který stál přímo u zábradlí. Usoudila jsem, že to nemá cenu a dala foťák zpět do tašky, aby se mu něco nestalo. K velkému překvapení všech zpustili písničku Cigary idú do neba a já jsem ze zadu zaslechla jen:"Ty vole, to není možný"! Upřímně: Taky jsem nepočítala s tím, že zrovna teď by tu písničku zahráli, ale potěšilo mě to. Stejně tak H. CH. Andersen. Líblo se mi jak to Jožo hrozně prožíval a my všichni s ním. Po tomhle slaďáku byl Kaskadér Vaša Patejdla. Pěkná, svižná písnička, na kterou se dobře skáče. Pár lidí na svém těle jistě pocítilo moje lokty, ale oni ke mně dvakrát ohleduplní také nebyli. Žduchali mě a hlavně mi zacláněli!! Najednou se zhasla všechna světla na podiu a byla vidět jen tma a obrovský šedý dým. Za pár vteřin rosvítili znova a já jsem se nestačila divit: Všichni tři seděli na barových židličkách co nejblíž k publiku. Chvíli jsem měla pocit, že se s kytaristou Jankem Balážem díváme jeden druhému do očí, ale tenhle pocit byl nejspíš mylný. Jožo řekl, že nám zahrají tři písničky akusticky. Byly to Smrtka na pražskom orloji, Neobzerajte sa paní Lotová a Čakám ťa láska. Snažila jsem se dostat přímo před ně, protože mě lákala představa, že podám Jankovi ruku, když u mě byl tak blízko. Ale paní, co stála kus ode mně mně nechtěla pustit a ještě mi vynadala. Tak jsem musela udělat pár kroků vzad a zaujmout své původní místo. Poté nám Vašo zazpíval Zanedbaný sex, čímž potěšil zejména starší příznivce.... no, i když ty mladší taky. Vašo je zkrátka člověk na svém místě. Osobně ho považuju za nejlepšího hudebníka na Slovensku. U jeho zpěvu mi i přes to horko byla normálně zima! Přišla řada i na Aj keď bez peňazí, Detektivku, Nie sme zlí, Kde si, Vymyslenou a samozřejmě Bosorku, kterou zpívá Janko. Opřel se do toho s plnou vervou, ani si neuvědomil, že ke konci písničky popletl text. Pak to ale zjistil a nechal tu jednu sloku dozpívat nás. Nikomu to nevadilo, i to se někdy stává, byť je člověk sebelepší. Hned potom uvedl Jožo Sestričku z Kramárov: "Teraz prijide tá vďaka ktorej tu spolu sme" Narážel tím na svou nehodu a zpíval o sestřičce, která se o něj starala, když na tom byl zle. Koncert pokračoval plynule dál. Na to, že mně mlátli lidi ze všech stran jsem si už pomalu zvykla, takže jsem to více méně ignorovala (nebo je na oplátku mlátila taky) U písničky Dresy to bylo nejhroší. Každý poskakoval a já jsem chytala jednu ránu za druhou, ale nenechala jsem se tím nijak rušit. Naplno jsem si užívala ten krásný pocit, že po dvou letech vidím Elány opět NAŽIVO!! Stejně jako na koncert Lucie Bílé, i sem přišli lidé všech věkových kategorií. Při vstupu do arény jsem si všimla nějakého už celkem starého pána a během vystoupení stál skoro v první řadě dejme tomu 10 letý chlapeček se svou maminkou a držel v ruce papír s nápisem "I ♥ Elán!" Pánové se prostě dovedou zavděčit všem. Jak došlo na nejslavnější písničku Voda čo ma drží nad vodou, začala jsem tušit, že už nestane konec. Taky že ano. Jak jí Jožo dozpíval, všichni se uklonili a odešli. Jenže my jsme si je hezky rychle přivolali zpět a požadovali přídavek. Tak nám ještě zahráli Osmý svetadiel, Tretie oko a Čaba neblázni a poté už doprovázeni našim bouřlivým potleskem a projevy nadšení definitivně odešli do zákulisí. Byla jsem nad míru spokojená. Pokud se i vy chystáte nějaký koncert Elánů navštívit, máte se opravdu na co těšit!!

N i g h t wish

7. října 2014 v 17:24 | Sabča |  Nightwish