Poznávací zájezd - Francie (8. - 14. 7. 2013)

15. července 2013 v 0:12 | Sabča |  Co je nového...?

Ahoj! Tak z Francie jsem už doma a teď, jak jsem v minulém článku slíbila se s vámi o svoje zážitky podělím /spíše se jimi pochlubím/.
Do Francie jsem jela 8. 7. autobusem, se svojí mamkou a dalšími účastníky tohoto zájezdu. Jeli jsme přes noc, což bylo celkem krutý. Ráno jsme byli všichni totálně nevyspaní, přesto však natěšení na krásný Paříž, do kterého jsme přijeli asi až ve 20: 30 Ubytovaní jsme byli v hotelu Premiere Classe, nebyl to žádný luxus, ale na přespání to stačilo uplně bohatě. Samotný program nám začal 10.7. .Měli jsme s sebou SKVĚLOU průvodkyni, která o Francii věděla ABSOLUTNĚ VŠECHNO, protože tam jezdí už 23 let. Ale to, co ví ona beztak neví ani kdejakej rodilej FrancouzUsmívající se.....Vždycky jsme to dělali tak, že nás ráno autobus odvezl na předem určené místo, které jsme si pak mohli prohlédnout a vyfotit. Začali jsme francouzkou operou. Dovnitř jsme se bohužel nedostali, ale to nevadí. Krásná byla i zvenku. Pak jsme se šli podívat na stánky se suvenýry, kterých bylo na každým rohu hned několik. Nejčastěji v nich prodávali přívěsky s Eiffelovkou, trika, propisky atd. Kdo měl zájem, něco si koupil, a pak už jsme směřovali k Lucemburské zahradě, což je prý jedno z nejromantičtějších míst v celém Paříži. Je to tak! V zahradě jsou různé kytky, sochy, dokonce i potůček a jemný bilý písek a to jí dělá ještě hezčí. Taková Květná je o proti tomuto ooobrovský NIC (ale pěkná je taky, samozřejmě). S mamkou jsme si tam sedly na lavičku a s nadšením tu krásu sledovaly. Dále naše kroky vedly k Justičnimu paláci a kostelu Notre Dame. Když jsme do něj přišli, byla zrovna mše. Samozřejmě ve francouštině, takže jsme nerozuměli slova půl. Pak už byl večer a my jsme se autobusem vrátili zpět na hotel, kde jsme strávili noc. Další den - 11. 7. jsme měli v plánu např. Invalidovnu, kde se nachází hrobka slavného Napoleona. Před vstupem nám kontrolovali batohy, jakoby jsme tam chtěli propašovat bombu, nebo co....to jsem fakt nepochopila - a dělali to tak všude..... Následně jsme šli na Eiffelovu věž, tam jsem se těšila nejvíc! Než jsme se na ní ale dostali, museli jsme hodinu čekat ve frontě na lístky a další hodinu čekat na výtah, co nás tam vyvezl....ale stálo to za to. Výhledu z Eiffelovky se jen tak něco nevyrovná. Ovšem výhled z Vítězného oblouku je taky nádherný. Dostat se na něj je sice trocho o hubu, ale má to určitě cenu. Navštívili jsme také dům spisovatele Victora Huga (čteno Iga), který napsal třeba Zvoník u matky boží nebo Bídníky, jejichž filmové zpracování jsem viděla v kině s kamarádem. Hugův dům je hodně zajímavý. Jsou v něm jeho knihy, protréty, sochy, ale má tam i pěkný nábytek a skoro vše je tam sladěno do červena. Pak nám naše průvodkyně ukázala tzv. Náměstí malířů, kde jsme si později dali i večeři. A proč Náměstí malířů? Jsou tam malíři a ti vám namalují (''za moc pěkné peníze'') portrét nebo karikaturu. Po večeři jsme se vydali opět do kostela, ale jeho název už bohužel nevím. Chvíli jsme se u něj zdrželi a pak šli zpátky. Nešlo si nevšimnout nějaké Francouzky jak leží ve starých hadrech a prosím vás PŘED KOSTELEM žebrá po lidech prachy...jsem měla normálně dost! Takových lidí je v Paříži víc, ale toto dělat před kostelem!? No to je vrchol! Pak už jsme se nočním Pařížem vraceli na náš hotel.
12. 7. Ráno jsme odjeli do zákmu ve Fontanebleau. I tam nás jako obvykle čekala velká prohlídka batohů a teprv potom jsme mohli vstoupit dálMrkající Líbilo se mi tam, ale už mně za tu dobu neskutečně bolely nohy (autobusem jsme většinou jezdili jen ráno), takže jsem myslela, že snad polezu po 4.....a takových nás tam bylo víc! Pak jsme viděli i další velkou zahradu, ale ta se mi nelíbila tak moc jako ta Lucemburská. Odpoledne jsme jeli do Versailles, kde jsme se chtěli podívat na tamní zámek, ale bylo tam tolik lidí, že jsem to vzdala, radši si sedla na zem a koukala na černochy, jak se snaží prodávat klíčenky s Eiffelovkama. Bylo jich tam hrozně moc, ale všichni jim na jejich klíčenky kašlali....Potom jsme si vyrazili na menší nákup do supermarketu, kde jsme já a mamka šly hlavně kvůli vínu, sladkostem a sýrům. Sehnaly jsme všechno, takže jsme byly nad míru spokojený. Průvodkyně tam byla taky a ptala se mě jak se mi v Paříži líbí. Řekla jsem, že je to tu luxusní a že jsem ráda, že s náma jela právě ona!! Asi jí to hodně potěšilo, protože tam stála, usmívala se a nevěděla, co má říct. Stejně ale věřím tomu, že kdyby nás provázel někdo jiný, dozvíme se h***no a uvidíme ještě větší! Tahle průvodkyně byla zkrátka ideální. Pak jsme zašli na večeři k nějakýmu Číňanovi a pak už spát na hotel.
13. 7. - poslední den. To nás čekala návštěva muzea Louvere, kde je vystaven obraz slavného malíře Leonarda da Vinciho - Mona Lisa. Muzeum je velké asi jak půl Kroměříže, takže vyznat se v něm byl nadlidskej úkol, zvlášť pro ty, co tam byli poprvé jako my. Bylo tam šíleně moc lidí a většina z nich měla stejný cíl - Mona Lisa! My jsme ji našli asi až na 10. pokus. Hlídali jí tam 2 policajti a ještě zábrany. Když se nám jí podařilo vyfotit, z přelidněného muzea jsme odešly nakupovat suvenýry. S prodavačema jsem se domluvila anglicky v pohodě, s dorozuměním naštěstí problém nebyl!! Problém byl jen se vstáváním, protože budíček byl hned v 7:00. Jinak fakt pohoda! Jako UPLNĚ POSLEDNÍ bod našeho nabitého programu byla plavba lodí po řece Seině. Na tu jsem se taky těšila. Sice nás při vstupu málem rozmačkali Japonci, ale na loď jsme se dostali a užili jsme si hodinovou projížďku s pěkným výhledem. Pak už jsme museli nasednout do autobusu a dlouhá cesta domů byla před námi. Pustili nám nějakej film, takže to celkem utíkalo a domů jsme dorazili 14. 7. cca ve 14:00 hod.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel | Web | 15. července 2013 v 23:47 | Reagovat

Před kostelem se žebrá nejlíp, protože lidé dávají takové odpustky. :D

2 Sabča (majitelka blogu) | Web | 16. července 2013 v 9:18 | Reagovat

měla by si radši najít práci...

3 Sfech | Web | 16. července 2013 v 11:36 | Reagovat

Určitě zážitek na celý život :)

4 Sabča (majitelka blogu) | Web | 16. července 2013 v 11:53 | Reagovat

to stoprocentně!

5 Fido | E-mail | Web | 17. července 2013 v 10:20 | Reagovat

Miluji Paříž, nikdy jsem tam nebyla, ale pro mě je to město lásky a chci se tam hrozně moc podívat :) Závidím ti, že si tam byla :)

6 Sabča (majitelka blogu) | Web | 17. července 2013 v 10:41 | Reagovat

To chápu! Paříž je až na ten obrovskej provoz fakt krásný! Pro mně to byl určitě velký zážitek a hlavně poznání, protože jsem tam byla uplně poprvé....a snad ne naposled!

7 ´Paris´ | Web | 17. července 2013 v 13:40 | Reagovat

Po Paříži toužím strašně dlouho že tam pojedu a stále nic.. Miluji ji..

8 Sabča (majitelka blogu) | Web | 17. července 2013 v 14:01 | Reagovat

Třeba se jednou dočkáš

9 Otavínka | Web | 18. července 2013 v 15:08 | Reagovat

Milá Sabi, moc pěkný článek z krásných zážitků. Oprav si nadpis, máš tam červen.
Když jsem byla v Paříži, hned po revoluci, tak první bylo lezení na Eifelovku. Nyní už bych to nezvládla, ale opravdu zážitek, na který nelze zapomenout. Hezké dny!

10 Sabča (majitelka blogu) | Web | 18. července 2013 v 15:56 | Reagovat

jééj! máš pravdu, přepsala jsem se! :-( hned to opravím!!!!
Já jsem na Eiffelovku vážně moc chtěla, takže jsem do toho šla. Bylo trošku náročnější, čekat tam takovou dobu, ale za ten zážitek to určitě stálo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama