Srpen 2012

Dovolená 2012

25. srpna 2012 v 19:16 | Sabča |  Co je nového...?

Ahoj! Delší dobu jsem tu nebyla, protože jsem byla na týdenní dovolené v Žamberku. Jeli jsme tam stejná sestava jako na minulou dovču tzn. já, moje mamka, sestra, taťka, pes, starší sestřenka a obě její děti.
Vyjeli jsme v sobotu ráno ale na místo jsme dorazili až odpoledne protože jsme se cestou stavili na oběd. Byli jsme ubytovaní v autokempu, ve kterém stálo strašně moc chatek. No a my, protože nás bylo hodně jsme dostali tu největší. Když jsem vešla dovnitř, tak jsem se nestačila divit. Na stropě visely asi 3 mucholapky, protože tam lítalo much jak ve chlívě. Pomyslela jsem si:,, Tak to si ze mně někdo dělá pr****el, ne? Pak jsem se šla podívat na terasu a ta byla v pohodě. Stejně tak ložnice a kuchyň. Hned jak jsme si vybalili kufry jsme šli na koupák, kde jsme byli do večera. Druhý den, což byla neděle jsme jeli na výlet do Potštejna, podívat se na hrad. Byl docela pěknej, mně se líbil. Pak jsme se vrátili zpátky do Žamberku, kde je i rozhledna. Samozřejmě, že jsme tam šli, ale ty schody, který tam vedly nám daly celkem zabrat. Bylo jich tam asi 76 a byly dřevěný a dost starý. Ovšem potom ten výhled, ten stál za to. Viděli jsme skoro celej Žamberk. :-) Pak jsme jeli zpátky do kempu a zrovna před naší chatkou stál nějakej chlap s kamerou. Sestřenka jenom zavolala ,, Néééé tady točí TV Nova!" A opravdu! Já jsem se snažila co nejvíc přikrčit, aby mně tou kamerou náhodou nezachytil........Večer jsme si pustili Televizní noviny ve kterých právě vysílali tu reportáž z našeho kempu. Naštěstí jsme tam nebyli, bylo tam jen naše auto. V pondělí jsme se vydali na nákupy, aby jsme měli aspoň nějakej malej dárek pro babičku. Koupili jsme si třeba i pití a sladkosti, ale bohužel jsme zapoměli lepačku na ty otravný muchy, kterých jsme v chatce měli čím dál víc. V úterý jsme leželi na koupáku, protože se udělalo hrozný vedro. Poblíž byla hospůdka a tak jsme se rozhodli, že si tam dáme ledovou kávu. Já jsem si jí ale dávat neměla. Vůbec mi nechutnala a v noci mi po ní bylo totálně zle. Tak zle, že jsem další den (ve středu) nemohla nikam jít a musela zůstat v chatce. Ale ve čtvrtek se mi konečně ulevilo, tak jsem si to náležitě vynahradila. Měli jsme totiž naplánovanej výšlap do Letohradu, což je ze Žamberku asi 10 km. Sestřenka s děckama to v půlce cesty vzdala, ale já, mamka, taťka a dokonce i můj pes jsme vytrvali a do Letohradu skutečně došli. A proč jsme šli právě tam? Je tam tzv. Muzeum řemesel, které jsme chtěli vidět. Musím říct, že se mi tam taky moc líbilo. I když to bylo " trošku dál" ....... Na zpátek jsme jeli autobusem, protože už jsme fakt nemohli. V pátek jsme se šli podívat do chaloupky žamberského rodáka a slavného vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše. Děcka nás čekaly venku, radši daly přednost cákání se v nějaké řece. No ale aspoň jsme na to měli víc klidu. Chaloupka byla docela malá, ale bylo tam dost věcí: Samozřejmě postel, stůl, židle, ale taky sochy a papíry se zajímavými informacemi právě o Prokopu Divišovi. Následně jsme šli do minipivovaru, kterej všichni vychvalovali, ale mně se zdál takovej......no nic moc. Tam jsme se zdrželi jen chvilku a pak se vrátili do chatky, kde jsme si už pobalili věci, aby jsme toho ráno něměli hodně. Dnes jsme se probudili a jeli domů.


Petr Kolář - autogram

17. srpna 2012 v 23:29 | Sabča |  Podpisy slavných

Zpěvák ( Vyznání, Čas nás naučí, Ještě že tě lásko mám)

Segment - autogram

14. srpna 2012 v 22:26 | Sabča |  Podpisy slavných


Hudební skupina (The Universe, I'm nothing, So What)


Letní olympijské hry 2012

7. srpna 2012 v 23:30 | Sabča |  Různé články, zajímavosti

Přesně 27.července proběhlo zahájení již 30. Letních olympíjských her, které se tentokrát konají v Londýně.
Co to sleduju, tak si myslím, že se nám zatím docela daří a na naší olympijskou výpravu můžem být pyšní. Já osobně mám největší radost ze zlaté medaile, kterou pro nás vybojovala skifařka Mirka Knapková i přesto, že byla zraněná. Bylo to prostě krásný, koukat na to jak své soupeřky poráží - byla z nich úplně nejdál...........
Potom mně taky potěšilo stříbro našich tenistek Hradecké a Hlaváčkové. Poslední zápas hrály se sestrami Williamsovými, tudíž je jasné, že ty porazit nemohly, protože jsou nejsilnější! Ale vlastně ani nezáleží na tom, jestli jsme 1. nebo 2., hlavně že máme KOV!!!!!!Mrkající

Letní olympijské hry jsou mi podstatně bližší, než ty zimní, protože mně baví fotbal a plavání (i synchronizované plavání). Dívala jsem se na to synchronizované plavání, kde byly naše plavkyně, ale bohužel nevím, jak dopadly, protože jsem to nedokoukala celý...........doufám, že dopadly dobře, i když teda měly silnou konkurenci - Číňanky, ty plavaly naprosto parádně. Mám takovej pocit, že Asiati (Čína, Japonsko, Korea atd.) jsou dobří ve všech disciplínách.......ať už se jedná o plavání, fotbal nebo např. sportovní gymnastiku - všechno jim jde. Ale my jsme taky dobří. Naší hymnu rozhodně ještě uslyšíme!!!!!!! Velkou důvěru vkládám do oštěpařky Báry Špotákové, která do Londýna prý teprv přijela. Moc jí přeju, aby to tam všem nandala a nějakej ten kov (třeba zlato) nám přivezla!

Návštěva Prahy

2. srpna 2012 v 22:37 | Sabča |  Co je nového...?

Ahoj, zdravím vás! Mám za sebou parádní zážitek a tím je moje uplně první (ano, čtete správně první) 2denní návštěva Prahy. Chtěla jsem tam jet proto, abych nebyla za vola a taky trochu ze zvědavosti.
Máme výhodu, že náš pan soused v Praze dělá, tudíž tam má i hezký byt....nabídl nám, že klidně můžeme bydlet u něj, ať nemusíme utrácet za hotel. Zrovna jsme se s ním domluvili i na tom, že nás tam zaveze autem a proto, že rodiče byli v Praze před 20 lety a já nikdy, jel s náma i jeho syn Jirka (který Prahu dobře zná), aby nás provedl městem a ukázal nám památky.
Vyjeli jsme v pondělí v 8 hodin ráno. Na místě jsme byli zhruba o půl 10. Vybalili jsme si všechny věci a chvilku jsme si po dlouhé cestě odpočinuli. Pak jsme poobědvali a začala naše prohlídka města. Jako 1. nás Jirka vzal na Pražský hrad a Katedrálu sv. Víta. Potom jsme šli kus dál na Karlův most. Všude bylo hrozně moc lidí, ale jen málokteří mluvili česky. Byli tam třeba Japonci nebo Angličani, na což jsou v Praze zvyklí. Když jsem přišla na ten Karlův most a začala si prohlížet obraz Johna Lennona, objevila se za mnou prodavačka a spustila na mně:,, Do You like it?" Já jsem jí řekla, že ano, že se mi to líbí, ale může na mě klidně mluvit česky. :o) Pak jsem šla dál a sledovala jsem, jak tam nějakej malíř kreslí portrét kluka. Věřte, nebo ne, trvalo mu to jenom 15 minut. Bylo to nádherný - jako živý. Měl tam i obrazy různých celebrit jako např. Justina Biebera, Cristiana Ronalda atd. Nechápala jsem, jak to může mít tak vymakaný, když to dělá jen čtvrt hodiny. Šli jsme zase dál a narazili jsme na jednoho hudebníka. Hrál celkem slušně, tak jsem mu hodila do kelímku 20 Kč. Podobní muzikanti byli i na Staromáku, který jsme navštívili hned po Karlově mostě. Ale nehráli na klasické nástroje, měli před sebou kastroly a hrnce, do kterých třískali paličkama a zpívali u toho! Hleděli jsme jako paka, jelikož tohle u nás nemáme. Podívali jsme i na pražský orloj a pak jsme šli až k národ. divadlu. Bylo hezké, ale škoda, že jsme ho nemohli vidět zevnitř......to by bylo přece jen zajímavější!!! No a poslední naše zastávka bylo Václavské náměstí. Tam jsem se moc těšila , protože jsem chtěla vidět sochu sv. Václava. Když jsme tam přišli, mamka mi řekla:,, Tady máš Vaška, já tě s ním vyfotím" Fotím se nerada, ale s Vašíkem mi to nevadilo . Než by jste se nadáli bylo asi 17:00 hod. a my už jsme toho měli akorát dost. Ne, že by se nám to nelíbilo, to ne, ale už nás totálně bolely nohy a měli jsme žízeň. To víte, chodit tak dlouho po Praze je celkem dřina. Tak jsme si šli odpočinout do nějaké hospůdky a pak už ,,domů." Tam jsme se najedli a za chvíli šli spát, protože jsme byil fakt vyčerpaní (ale stálo to za to). V úterý jsme samozřejmě pokračovali.......Hned ráno jsme se vydali na Petřín a do zrcadlového bludiště.Tam se mnou šel taťka, který mně předtím varoval, že se musím koukat na zem, protože na poprvé je to o hubu (vidíte jen davy lidí a zrcadla). Přirovnala bych to třeba k divoké jízdě na kolotoči a přiznávám, že mně potom trochu bolela hlava. Jak jsme se dostali dolů, šli jsme na oběd do takové jídelny a poté nám Jirka ukázal divadlo Brodway, kde se hrají např. muzikály. Moc se mi líbilo a hluboce závidím těm, kteří už tam byli na nějakém představení. Pak jsme došli k divadlu Hybernia, který je taky krásný a myslím, že i dost oblíbený. No a potom už nám nezbylo nic jiného než se vrátit zpátky, pobalit baťohy a jet do Chropyně, kde by se nám mohlo o Karlově mostě, Petříně a tolika divadlech jen zdát.

Mně se Praha líbila opravdu moc. Někdy to chození bylo náročný, ale aspoň jsem viděla všechno, co jsem chtělaMrkající