Závody v UH po druhé

16. září 2011 v 16:01 | Sabča |  Co je nového...?

Dnes jsem se po druhé zúčastnila atletických závodů v Uherském Hradišti, na který jezdíváme se školou. Už od rána jsem měla takovej divnej pocit,že to dneska asi nevýjde. A taky že to nevyšlo. Vstala jsem o čtvrt na 7,pak jsem si chvilku zapla počítač a potom jsem šla čekat na zastávku než pro mně dojede kámoška a její máma autem. Ta kámoška taky závodila, takže hned jak přijely se mně ptala : ,,Máš strach?" a já jsem ji odpověděla: ,,Kurňa a jakej...." Dojeli jsme na nástupiště, ze kterýho jsme šli s učitelkou, učitelem a ostatníma děckama na vlak. Celou cestu jsem ze sebe nevydala ani hlásku, protože ve mně nervy pracovaly čím dál víc. Jak jsme dojely na Uherskohradišťskej stadion, nachystali jsme se a šli na 1. disciplínu ve které jsem byla já a moje 2 kámošky. Házely jsme kriketovým míčkem. Došly jsme na start a počkaly až všichni odhází. Já jsem čekala nejdýl, protože jsem házela jako poslední. Když na mně přišla řada, učitelka mi říká ,,Hoď s tím co nejdál!" Vzala jsem to a hodila s tím....ale nebylo to vůbec nic. Měla jsem celkem 3 pokusy, ale ty zbývající dva byly snad ještě horší než ten první. Když jsem házela poprvé, měla jsem opravdu strach a to se na mně asi podepsalo i při těch ostatních pokusech. Navíc byla rosa,takže se ty míčky házely docela blbě. Pak jsme se šli podívat na kluka ,co skákal do výšky. Tomu se to povedlo! Potom byla disciplína ,,běh na 60 m mladší žáci" a v té jsme měli hned dva zástupce. Taky se jim to oběma moc povedlo. Následovala krátká přestávka. Seděli jsme na tribunách, když ke mně přišel učitel a zeptal se mně: ,,Tak co, dobrý?" ,,No úžasný!" odpověděla jsem mu. Po přestávce jsme se šli kouknout na stanoviště, kde byl sok do dálky. V tom závodila kámoška. Taky na to měla 3 pokusy, ale narozdíl ode mně se jí aspoň jeden povedl. Pak jsme šli o kousek dál na stanoviště běh na 60 m ale tentokrát už pro starší žáky. Taky jsme tam měli dva kluky. Jak to doběhli, šli jsme se připravit na štafetu a následné vyhlašování vítězů. Štafeta byla OK a vyhlašování šlo lehce mimo mně, protože jsem stejně věděla jak dopadnu. Ale ostatní si vedli fakt skvěle a moc jim to přeju. Dovezli jsme celkem 8 medailí z toho jednu za štafetu, takže až na ten můj ,,výkon" paráda. No ale nebyla jsem sama, komu se nedařilo. Kámoška mně v tom nenechala. Taky nemá žádnou medaili. Ale nevadí ji to. Řekla mi, že můžem být rádi, že jsme se neučili... A měla pravdu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 zdendovi-autogramy | E-mail | Web | 16. září 2011 v 16:25 | Reagovat

Holt si lepší plavkyně než atletka nemůžeš holka umět vše na sto procent,ale i tak sis to určitě užila

2 Sabča (majitelka blogu) | Web | 16. září 2011 v 17:39 | Reagovat

Hm, asi máš pravdu, ale mohla jsem to dát aspoň na to 3 místo. Učitelka mně trénovala tak dlouho a nakonec ze mně nemá vůbec nic a to mně právě dost štve
Nevím no, příště se budu snažit,aby to bylo lepší
dík

3 Honza - Tvoje SB | Web | 17. září 2011 v 13:17 | Reagovat

Ahoj, dík za komentář, moc hezký článek :-)

4 Sabča (majitelka blogu) | Web | 17. září 2011 v 13:35 | Reagovat

Není zač

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama