Březen 2011

Night.wish

31. března 2011 v 19:33 | Sabča |  Nightwish

tokio HOTEL

30. března 2011 v 15:13 | Sabča |  Tokio Hotel

Karate Kid

28. března 2011 v 15:42 | Sabča |  Filmy
Dre Parker (Jaden Smith) se musí přestěhovat do Číny, ale nechce se mu tam, protože nechtěl opustit své kamarády. Ale nezbylo mu nic jiného. Musel se sbalit a ze všema se rozloučit. Do Číny letěl letadlem se svou mámou. Když přiletěli na místo, našli svůj nový dům. Dreovi se moc nelíbil, takže do něj šel jak nejpomalej mohl. Cestou ho potkal Harry a ten mu pomohl s kuframa a s batohem, co nesl do domu s sebou. Zeptal se ho,jestli by s ním nechtěl jít do parku...Dre souhlasil. Když si vybalil věci, do toho parku skutečně šel. Viděl tam nějakou holku, která se mu líbila, tak se za ní vydal. Nevěděl ale že se líbí i Changovi. Když k ní Dre přišel, sedl si za ní a začal se s ní bavit. To Chang viděl, tak za Dreiem doběhl a začal ho bít. Když Dre přišel domů, máma se ho ptala,co to má na obličeji, ale řekl jí, že jenom narazil do sloupu. Druhý den měl jít do školy. Na obědě ho potkala ta holka z parku a řekla mu, že to co Chang udělal jí moc mrzí. Když se Dre vracel ze školy, potkal ho Change a jeho kamarádi a opět ho zbili. Dre už nevěděl co dál tak řekl jeho mámě, že chce z Číny odjet, ale ta mu řekla, že to nejde. Později si Dre všiml nějakých kluků, jak cvičí karate a hned se na ně běžel podívat. Všiml si, že je tam i Change,tak šel radši zpátky. Další den se chtěl Changovi pomstít, tak na něj něco vylil. Chang si ho všiml a s kamarády ho začal honit. Když ho dopadli, zbili ho ještě víc než předtím. Dre ležel na zemi a bolestí plakal. Všechno to viděl opravář pan Chean (Jackie Chan), který náhodou uměl karate. Došel za klukama a všechny je pobil. Potom Dreie odnesl k sobě a ošetřil ho. Dre mu poděkoval a řekl mu aby s ním šel za trenérem co učí Changa. Tak s ním tedy šel.Když tam přišli, Chang řekl trenérovi, že ho pan Chean napadl. Trenér za ním přišel a řekl mu, že když on napadl jeho žáky, Dre s nima bude muset bojovat na turnaji. Pan Chean nevěděl co má dělat a tak Dreie začal karate učit. Ze začátku trénovali jen s bundou, ale potom zkoušeli i náročnější věci.Třeba kopání běhání, údery a jiné....Čas rychle uplynul a už tu byl den turnaje. Ještě než Dre vkročil na žíněnku, pan Chean mu řekl, aby se pořádně soustředil. První dva zápasy Dre zvládl skvěle, ale při tom dalším ho soupeř zranil. Nevědělo se, jestli se Dre bude moct vrátit zpět, ale nakonec se vrátil a porazil i Changa, se kterým bojoval . Stal se tak mistrem v karate a všichni na něj byli pyšní.

Miroslav Donutil - MKS Chropyně

25. března 2011 v 22:14 | Sabča |  Co je nového...?
M.Donutil

Dneska po dlouhé době byla v našem městě konečně pořádná kulturní akce. Přijel k nám do MKS herec Miroslav Donutil se svým představením, které se jmenovalo "Cestou necestou." Jela jsem na to s mamkou a taťkou. Docela jsem se těšila, protože takhle večer jsem byla s našima jenom jednou na koncertu, ale to už je moc dávno....Vyjeli jsme si radši o něco dřív, aby jsme se v klidu dostali na svoje místa. Jak jsme dojeli, vešli jsme do sálu, sedli jsme si a koukali na přicházející lidi. Každou minutu jich přišlo asi 30 (to jsem možná přehnala). Když se všichni konečně usadili, došel Miroslav Donutil. V jeho očích šla poznat upřímná, možná až dětská radost z kompletně plného hlediště - nebyla tam jediná volná židlička. Na začátek nám zazpíval několik písniček, což mu šlo opravdu výborně a potom nám vyprávěl o svých cestách s kamarády, o divadle Husa na provázku a další příběhy ze svého života. Všichni jsme se u toho dobře bavili, protože to všechno Mirek vyprávěl uplně úžasně. V půlce představení byla klasická pauza, tak nám řekl, že kdo chce, může za ním přijít a on a mu podepíše svoji knížku. My jsme tam bohužel nešli.....Za 20 minut se Mirek opět vrátil v plné parádě, aby nám povyprávěl ještě pár příběhů. Mně nejvíc upoutal ten o jeho kamarádce, která neuměla říct R tak místo něj používala V. Pokračovalo to tak, že se někoho potřebovala zeptat, kde je Stará Role. A řekla "Kde je stavá, vole"? A ten koho se ptala jí prý odpověděl "Co je ti do mojí staré ty krávo?" Z toho jsem nemohla! Ale jinak celé představení stálo za to. Mirek je zlatý člověk, nic ze sebe nedělá a kdybych ho potkala v Brně někde v davu, snad ho ani nepoznám. Takovéhle akce by u nás mohly bývat častěji. Příště bych třeba brala, aby sem přijel můj nejoblíbenější herec Martin Dejdar, ale tohle přání se mi (nejspíš) nikdy nesplní.

Plavecké závody Zlín po 2. aneb tentokrát se mi nedařilo

25. března 2011 v 17:23 | sabča |  Co je nového...?
bazén
Tak už po druhé jsem byla s kamarádama a učitelkou na plaveckých závodech ve Zlíně, ale trošku se nám změnila sestava. Byla jsem tam já a dalších 5 kluků. Ale ne ti stejní, co minule, byli tam i dva nováčci.
Do Zlína jsme jeli školním autem a jak jsme dojeli před budovu, v níž se nacházel bazén, šli jsme rovnou do šaten, kde jsme se převlíkli. Potom jsme si to namířili přímo k velkému bazénu a čekali než nás zavolají. Opět jsme měli čas, protože jsme začínali až 14. tým závodem, ve kterým jsem byla zrovna já. Jak na mně došla řada, rozhodčí si mně zavolal k sobě a řekl mi, abych si už vlezla vody. Počkala jsem ještě na svoje soupeřky, aby závod mohl začít. Jakmile dorazily, rozhodčí se postavil a odstartoval nám to. Učitelka samozřejmě pobíhala kolem bazénu a fandila mi. Jenže, když jsem byla zhruba v půlce, dostala se mi do pusy voda, takže jsem jí musela vyplivnout a odkašlat si. Než jsem tak udělala, holky už byly dávno přede mnou! Tak jsem to doplavala a šla si zpátky sednout. Po mně plaval kámoš, tomu se to povedlo dost dobře. Hned na to byla pauza, tak se nás učitelka snažila zklidnit a dodat nám sílu. Když pauza skončila bylo vyhlašování. Tentokrát jsem medaili nedostala, protože jsem kvůli nemoci nemohla trénovat. Za to jí dostal ten kamarád, co plaval jako druhý z našeho týmu. A dostal zlato. Pak šel další kluk od nás a ten taky neplaval špatně. Bohužel jsme na tom byli stejně - nevyhrál ani on.Tak to šlo dál, až si každý odplaval svoji trať....Na závěr ještě naši kluci plavali štafetu a bylo další vyhlašovaní. Doufali jsme, že aspoň ta štafeta se povede, ALE zas nic. Učitelka nás proto utěšila a řekla nám, že v dubnu to bude lepší. Ke uplnému konci závodů za mnou došel nějakej kluk a dal se se mnou do řeči. Vypadlo z něj, že zná naši učitelku a že je na těchto závodech už po několikáté. Náš hovor přerušil jeden můj spolužák, ale ptal se mně na jakousi blbost, takže jsem na něj nereagovala a povídala si dál s tím klukem, co za mnou přišel. Ani jsme si nestačili všechno říct, jelikož mně učitelka už hnala do šatny. Tak jsem mu na rozloučenou zamávala a šla jsem. Potom jsme všichni odešli na vlak, kterým jsme se vrátili zpátky. Je sice škoda, že jsme to nedali,tak jak jsme chtěli, ale aspoň jsme se nemuseli učit!
swimming pool

Cizí lidé (vlastní tvorba)

15. března 2011 v 16:30 | Sabča |  Vtipy a podobné věci
Paní učitelka říká prváčkům : ,,Děti,dnes se budeme bavit o cizích lidech...."
Ještě ani nedomluvila a už se přihlásil malý Ondra.
Paní učitelka mu řekla:,,Prosím,Ondřeji!"
Ondra si stoupne a na celou třídu zavolá: ,,Nechápu,proč se bavíme o lidech,který ani neznáme!"

Holka s vlčí srstí

2. března 2011 v 13:44 | Sabča |  Různé články, zajímavosti

Supatra je Thajská holka,která ale nemá tak obyčejný život jako my všichni - trpí totiž vzácnou nemocí tzv. vlkodlačím syndromem. Děti ve škole se jí proto smály,nechtěly se s ní bavit a obloukem se jí vyhýbaly. Supatra ale byla statečná a nad urážkama a nadávkama ,,jen tak" mávla rukou. Jednou ale nastal den,který téhle holce změnil celý život : objevila se na internetu a krátce na to byla zapsaná do Guinessovy knihy rekordů : stala se slavnou. Všichni ve škole se to dozvěděli a hned jí brali za nejlepší kamarádku. Sama Supatra říká:,, jsem ráda,že jsem zapsaná v nejznámější knize světa!" Díky tomu už dělá to,co všechny holky v jejím věku : Zpívá, tančí a dokonce je i v divadelním kroužku!

Podobnou nemoc jako Supatra má i kluk z Indie Pruthviraj Patil.
(Touto nemocí trpí údajně jen 50 lídí na celém světě)