Mezinárodní den čokolády - 13. 9.

14. září 2018 v 15:05 | Sabča |  Různé články, zajímavosti
Související obrázek

Čokoláda je obvyklá součást nejrůznějších druhů sladkostí a patří bezesporu k nejpopulárnějším na světě
První čokoládu vyráběli původní obyvatelé střední Ameriky dávno před příchodem Evropanů. Mayové a Aztékové vyráběli kakaové placky nebo připravovali kakaové nápoje. Kakaové boby přivezl do Evropy poprvé Fernando Cortéz, který se s čokoládou setkal na dvoře aztéckého krále. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortrézem udávají, že na slavnostní tabuli Montezumy II. vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanikou a kořením podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.
Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní a východní Indie (především na Filipíny). Postupně se začala vyrábět i tuhá čokoláda.

Zdroj: Wikipedia

 

Chyba na Blog.cz

7. září 2018 v 19:23 | Sabča |  O mně a o blogu
Už nějakou dobu mám takový problém s blogem. Dost těžko se to popisuje, ale zkusím to: Netuším, co je toho příčinou nebo jestli za to může někdo jiný (proto nikoho neobviňuji!!!!), ale zhruba před týdnem jsem napsala článek (pro mě dost důležitý) a potřebovala ho upravit. Jenže to se mi nepovedlo, tak jsem byla nucená ho celý smazat a napsat ho znovu. Na tom by nic zvláštního nebylo, kdyby se mi ten smazaný článek na blogu nezobrazoval a ten nový šel špatně načíst, navíc bez fotografie, kterou jsem tam také přidávala. Snad je můj popisek alespoň trochu srozumitelný (i když si tím jistá úplně nejsem). Pokud se vám děje něco podobného a víte co s tím, budu vám za jakoukoli radu vděčná, protože už z toho začínám být zoufalá. Díky!

Tři sestry - Radegast Tour 2018 Buchlovice (31. 8. 2018)

6. září 2018 v 18:02 | Sabča |  Koncerty
Výsledek obrázku pro kapela tři sestry buchlovice

Po dvou letech jsem se znovu s rodinou vypravila do Buchlovic na koncert mé milované kapely Tři Sestry. Táta i ségra se obětovali, že půjdou se mnou a mamka nás čekala v penzionu, ve kterém jsme strávili noc , jelikož s námi byl také náš pejsek. Před odchodem na vystoupení jsme si dali kávu a já už jsem cítila, že se mě pomalu zmocňuje euforie. Bylo to nepříjemné, ale naštěstí to ze mě cestou do zámeckého areálu, kde se koncert uskutečnil nějak vyprchalo. Dorazili jsme zrovna v momentě, kdy se na scénu chystal showman Petr Pečený neboli Doctor PP. Velmi jsem se na něj těšila, takže jsem "opustila" taťku a šla si jeho vystoupení vychutnat přímo k podiu. Petr nezklamal. Opět byl v dobré náladě a k fanouškům hrozně milý. Nechci se chlubit, ale byla jsem první, komu podal ruku na pozdrav. Zazpíval nám jak starší tak i nové písničky. Např: Rock and Roll Zombie, Bicáky, tricáky, kokosáše, Sabráž nebo pecku Levák. Ta spatřila světlo světa takřka nedávno. Přesto jsme jí znali nazpaměť a zpívali jí spolu s Petrem. Celé jeho vystoupení byla jedna velká show. Osobně jsem z toho měla velice hezký pocit. Potom hrála kapela E!E. Ta mě moc nezajímá, tudíž jsem se chtěla vrátit zpátky k taťkovi. Rozhlédla jsem se okolo sebe a usoudila, že raději zůstanu pod podiem, abych pak dobře viděla na Tři sestry. E!E mě opravdu nenadchli, navíc jsem jejich zpěvákovi rozuměla jen každé páté slovo. Pak už konečně nastoupily očekávané Tři Sestry. Mezi fanoušky to začalo pěkně vřít a mě tedy nezbylo, než se posunout o pár metrů dál. Přece si od nich nenechám rozbít hubu. Našla jsem si klidné místečko úplně v rohu a bylo mi srdečně jedno, kdo se s kým pere. Všechna moje pozornost patřila Třem sestrám. Na začátek nám zazpívaly písničku Plesový ráno. Dobře jí znám, i když je už docela stará. Následovaly Kalhotky ze Lhotky, což je alespoň podle Fanánka mírně úchylná písnička - uchylná neúchylná, nám se líbí. Teď se nabízí otázka: Kdo ty kalhotky měl u sebe? Měla je samozřejmě harmonikářka Supice. Řada též přišla na mojí nejoblíbenější píseň Plechový Ježíš. Tu jsem si doopravdy zamilovala a pokaždé jsem nadšená, když jí slyším naživo. K velkému překvapení všech Tři sestry představily dva zbrusu nové songy, které doposud nevyšly, ale jistě je brzy uslyšíme na jejich nové desce. Jeden z nich se jmenoval Láska. Víc neprozradím, kdo bude mít zájem, může si CD koupit :o) (já si ho rozhodně koupím). Znenadání jsem ucítila bouchání do zad. Myslela jsem, že je to zas nějaké ožralé pako, co se potřebovalo ukázat. Ale ne. Byl to mladý, hezký klučina, který chtěl Fanánkovi darovat triko. Požádal mě, ať ho zvednu nad hlavu, jenže Fanánek si toho nevšiml, tak jsem mu ho vrátila. Po chvíli to zahlédl, přišel a tričko si od kluka vzal Na jednu písničku, tuším že to byla Kocovina si ho dokonce oblékl. Nevím, jestli se mu líbilo, možná jo. Další píseň, co na koncertě zazněla měla název Adamiti v Londýně. Je taková rychlá, svěží a bezvadně se na ní skáče. Ani letos Třem sestrám nechyběl jejich pověstný výčep a ochotný pán, který nám točil pivo zdarma. Měla jsem žízeň, tak jsem se pro něho zkusila natáhnout. No samozřejmě jsem ho nezískala. Vím, že vypadám sotva na 17, ale tolik mi už dávno není. Naštěstí vedle mě stál nějaký chlápek, který mi dal trochu cucnout ze svého. Za námi se konala menší bitka nebo spíš opilecký taneček a schytali jsme proto nejednu ránu. Já jsem dostala jenom pár kopanců, což nebylo nic hrozného. Daleko větší strach jsem měla o taťku a ségru, kteří seděli v trávě. I oni díkybohu vyvázli bez zranění. Zábava pokračovala dál. Sestry zahrály i písničku Svatá Petra a zhruba v její polovině si to Fanánek s mikrofonem v ruce namířil rovnou ke mě. Zvedla jsem pravačku a pohledem ho prosila, jestli by mi jí nestiskl. I přes černé brýle co měl na očích mě viděl a ruku mi podal. Asi je zbytečné říkat jak moc mě tím POTĚŠIL. Pak Tři sestry vystřídala skupina M.Z.H.,aby nám mohla zahrát pár písní od Františka Sahuly a věnovat mu malou vzpomínku. Sahula prý nebyl žádný andílek, nicméně takovou smrt si nezasloužil. Je mi líto, že už tady kvůli dvěma grázlům nemůže být. Potom se Sestry vrátily a zahrály nám ještě několik dalších skladeb. Třeba Válku s Loky, Homosexuála, Aidu či Průšu. Na závěr celého vystoupení zazněla píseň Zelená. Všichni jsme skákali a chytali zelené balonky, které na nás létaly z podia. Taky jsem jeden chytla a vzala si ho s sebou na památku. Daleko cennější než balonek je pro mě však to, že jsem už po 4. (slovy počtvrté) byla na koncertu kapely, kterou tolik obdivuju a obdivovat budu i nadále.
 


Zpěvačka kapely Huntress spáchala sebevraždu

26. srpna 2018 v 19:50 | Sabča |  Různé články, zajímavosti
Výsledek obrázku pro huntress band

O kapele Huntress jsem do nedávna neměla ponětí. "Seznámila" jsem se s ní až díky redaktorům časopisu Spark, kteří na Facebooku zveřejnili zprávu o sebevraždě zpěvačky - Jill Janus. Podle fotky na mě působila jako naprosto bezproblémová a spokojená ženská. Jenomže opak byl pravdou: Měla snad všechny nemoci - od schyzofrenie po rakovinu.
Jen tak ze zvědavosti jsem si nějaké písničky od Huntress poslechla, abych vůbec zjistila jak Jill zpívala. Byla to zřejmě velice křehká bytost, ale když se chopila mikrofonu, změnila se v dračici... Vážně mě ta hudba docela zaujala. Nejvíc jsem si oblíbila písničku s úžasným názvem: I wanna fuck you to death. Trochu mě mrzí, že jsem Huntress nepoznala o pár let dřív, možná bych je zařadila do seznamu svých oblíbených kapel. Teď nezbývá než věřit, že si časem najdou takovou zpěvačku, jako byla Jill.

Tenhle článek zveřejňuji jen proto, že chci nějakým způsobem "uctít památku" zesnulé Jill i navzdory tomu, že jsem se o ní (bohužel) dozvěděla až po její smrti.

Srpen 1968

24. srpna 2018 v 18:08 | Sabča |  Historie
Výsledek obrázku pro okupace 1968

Nikdo z nás to nezažil, ale každý o tom ví. Ano, řeč je o okupaci Československé republiky vojskem států varšavské smlouvy, která se odehrála přesně před padesáti lety. Trvala od 20. srpna až do 11. září.
Asi nemusím dlouhosáhle popisovat jak to probíhalo, jistě si ty hrůzy umíte představit. Jsem ráda, že jsem v té době nebyla na světě a nemusela zažívat žádný strach, nepokoje a další věci, které s sebou okupace přinesla. Smutné na tom je, že si i spoustu věcí vzala. A nejen věcí. Mladého studenta Jana Palacha připravila o to nejcennější - jeho život! Přece kdyby se tohle nedělo, určitě by se neupálil!!! Na jednu stranu ho obdivuju za to, že mu osud našeho státu nebyl lhostejný, nicméně takové řešení bych si já osobně asi nevybrala.
Ale říkám: před padesáti lety jsem nežila a upřímně lituju každého, kdo byl nucený se na to dívat. Snad už nedopustíme aby se něco podobného, nedejbože ještě horšího někdy opakovalo.

Související obrázek
Jan Palach ( 11. 8. 1948 - 19.1. 1968)

Stop anorexii

16. srpna 2018 v 23:11 | Sabča |  Různé články, zajímavosti
Související obrázek

Občas si prohlížím různé blogy, abych si na nich přečetla nějaký zajímavý článek, podívala se na pěkné fotky nebo zjistila jakou hudbu má autor rád. Stává se ale že někdy narazím na úplně jiné téma než bych si přála. - Anorexii. Za dnešek jsem viděla minimálně dva blogy, na nichž autorky o této nemoci píšou jakoby to bylo něco běžného. Ba co víc! Dokonce dávají k dispozici návody jak se anorektičkou stát. Konkrétně já s ničím podobným zkušenosti nemám, ale vím toho spoustu ze školy. Na začátku je to fajn: hubneš, připadáš si hezká a jsi se sebou spokojená. Potom tě to přejde, tak budeš hubnout dál. Nakonec se ti všechno vymkne z rukou a už se jenom modlíš abys vůbec přežila....
Tohle nemělo být žádné poučování, kázání ani nic podobného. Je to bohužel čistá PRAVDA!
Myslím, že nikdo nestojí za to aby si kvůli němu člověk (vědomě) ničil svoje zdraví. Snažila bych se zaujmout hlavně tím co mám uvnitř sebe. Když si budu s partnerem, nebo s kýmkoli jiným rozumět a podporovat ho, bude mu úplně jedno jestli mám 70 nebo 120 kg. A když ne, tak ho prostě s lehkým srdcem pošlu do háje. Nikdo není dokonalý, vždyť jsme přece lidi....
I jiné problémy se (snad) dají nějak řešit. Hlavně nezapomínejme na to, že u sebe máme ty dva úžasné lidi, kteří nás vždy rádi podrží. Říkáme jim "mami" a "tati". Pokud rodiče nemáš, určitě je tu pro tebe babička, teta, bratr nebo někdo, komu na tobě strašně záleží a nerad by o tebe právě kvůli anorexii přišel!!!

Malá změna

14. srpna 2018 v 22:38 | Sabča |  O mně a o blogu
Právě jsem se rozhodla, že trochu upravím vzhled mých stránek. "Pracuju" na nich cca od roku 2008 a tak jsem si řekla, že už by to chtělo nějakou změnu!
Nechtěla jsem se pouštět do ničeho velkého, jen jsem trochu přeměnila barvy. Žluté menu, které tu ještě dnes ráno bylo, v kombinaci s křiklavě modrou stránkou nevypadalo zrovna nejlépe. Vybrala jsem tedy pro celý blog pouze modrou, protože ji mám nejraději. Záhlaví jsem nechala tak, jak je. Nevidím důvod na něm něco měnit - tam už ten Homer bude napořád!Usmívající se
Nad změnou blogu, jako takového jsem přemýšlela už několikrát. Pokaždé jsem však měla strach, že udělám něco špatně nebo se mi konečný výsledek nebude líbit. Nyní jsem se k tomu doslova přinutila a musím říct, že jsem docela spokojená.
A co vy? Jak se vám nový vzhled stránek (ne)líbí? Budu ráda, když mi to v komentářích prozradíte...

OZZY osbourne

8. srpna 2018 v 12:28 | Sabča |  Ozzy Osbourne

Slánský okruh (14.7. 2018)

18. července 2018 v 12:46 | Sabča |  Co je nového...?
Související obrázek

Ještě před čtyřmi dny jsem si se svojí mamkou a sestřenicí užívala dovolenou v krásném středočeském kraji. Jednoho odpoledne jsme se rozhodly navštívit město Slaný a zúčastnit se tak Slánského okruhu, který se zde každoročně koná. Zpočátku jsem vůbec netušila o co vlastně jde, tak jsem tedy zapla internet a zjistila, že je to taková výstava vozidel ze 40. let, která následně objedou celé město. Akce se konala na tamním náměstí. Uváděl jí známý moderátor a Slánský rodák Standa Berkovec. Pamatuju si ho především z pořadů Snídaně s Novou či Rady ptáka Loskutáka. Napoprvé jsem ho nepoznala, strašně se změnil. Sestřenka mě na něj pak upozornila a mě nenapadlo nic lepšího než ho jít poprosit o společnou fotku. Byl velice vstřícný. Podal mi ruku a rád se se mnou vyfotil. Po té jsme si dlouho prohlížely všechna historická auta, která stála po celém náměstí. Najednou jsem od nějakých návštěvníků zaslechla, že na Slánský okruh přijede i prezident. Připadalo mi to jako hloupost. Proč by tam proboha jezdil Zeman!? Mamka už byla informovaná předem a uklidnila mě, že nepřijede Zeman ale Masaryk...přesněji řečeno pán za něho přestrojený!! Přijel v krásném nablýskaném autě, doprovázen místním starostou. Kdo na něj dosáhl pozdravil se s ním podáním ruky a ti ostatní mu jen zamávali. Hned na to se prezidentovo auto rozjelo po určené trase a všechna ostatní vozidla vč. starých motorek a kočárů ho následovala. Tím byl Slánský okruh zahájen. My jsme zůstaly na náměstí a poslouchaly nějakou kapelu, která byla na podiu a hrála písničky nejrůznějších českých interpretů. Např.: Ewy Farné, Waldemara Matušky, skupiny Kryštof nebo mých milovaných Kabátů. Kabáti jsou pro mě vskutku srdeční záležitostí a tak jsem si nemohla odpustit poznámku, že jejich "Malá Dáma" stojí v podání amatérské kapely úplně za h***no. Jinak to prostě říct nešlo. Součástí programu byla i modní přehlídka. Standa Berkovec předal slovo nějaké (pro mě neznámé) návrhářce a ta všem přítomným představila své "modelky". Byly to pravděpodobně navybírané paní se svými dcerami, které na sobě měly dobové šaty a ladně se procházely po podiu, skoro jak profesionálky! Upřímně jsem je obdivovala, protože kdyby někdo něco takového chtěl PO MNĚ, asi bych se musela lehce přiopít. Jinak by mě na podium v dobovém oblečení nedostali ani za 10 milionů na ruku!!! Teď si samozřejmě trošku dělám legraci, nicméně všechny modelky byly fantastické! Hlavně ty malé holčičky. Jakmile modní přehlídka skončila, sestřenka navrhla že bychom si mohly jít sednout do kavárny. Jedna byla přímo u náměstí, takže jsme to neměly vůbec daleko. Vychutnaly jsme si tam výbornou kávu u níž jsme celou akci do detailu "probraly". Všechny tři jsme se shodly na tom, že byla velice vydařená a ještě dlouho na ní budeme vzpomínat.

UPOZORNĚNÍ: Zdá- li se vám tento článek špatný či nepřesný, využijte ofic. stránek města a dozvíte se (nejen o Slánském okruhu) víc.
Akce jsem se zúčastnila poprvé, případné nesrovnalosti prosím omluvte. Děkuji.

Téma týdne: Životní cíl

2. července 2018 v 20:04 | Sabča |  Různé články, zajímavosti
Životní cíl - to je téma nad kterým jsem se (ačkoliv to tak nevypadá) zamyslela už mnohokrát. Zvlášť, když jsem končila se studiem. Co vlastně od života chci? Jak toho dosáhnout? Jak se uplatním..? Tyhle a podobné otázky se mi honily hlavou takřka denně. Když člověk opustí školu, musí už "kopat" sám za sebe, nikdo ho za ruku nepovede. A právě toho jsem se bála. Bála jsem se, že jednoho krásného dne svoji vinou narazím na držku a nebudu vědět co dál. Ale nebyla jsem jediná, stejné obavy měli i mý přátelé. Zmíněnému "nárazu na držku" se snažím vyvarovat - pevně doufám, že mě velkým obloukem mine...
A jaký že je ten můj životní cíl? Zdánlivě jednoduchý. Chci žít normálním spořádaným životem, mít partnera a jedno max. dvě děti. Samozřejmě také toužím po dobré práci. K tomu ale potřebuju aspoň hrstku štěstí....Když se ve škole Johna Lennona ptali, co chce v životě být, odpověděl: "V životě bych chtěl být šťastný". A já mám stejné přání jako on. Nemusím mít tři auta ani deset milionů na účtě. Stačí, když budu šťastná po boku těch kteří mě budou mít i přes veškeré mé chyby upřímně rádi.

Kam dál